Statická zatěžovací zkouška (SLT - Static Load Test) je tradiční a všeobecně uznávaná jako nejvěrohodnější metoda stanovení únosnosti pilot namáhaných tlakovými, tahovými nebo posouvacími silami. Zkouška se nejčastěji provádí zatěžováním hlavy piloty pomocí hydraulického lisu umístěného mezi pilotou a opěrnou reakční konstrukcí. Zkušební zatížení piloty je nutné do piloty vnášet po jednotlivých zatěžovacích stupních až do maximální zkušební hodnoty. Registrace hodnot sedání testované piloty je prováděna ve stálých časových rozestupech až do stabilizace sedání na daném zatěžovacím stupni. Statické zatěžovací zkoušky únosnosti pilot lze provádět za pomoci kotevních pilot (případně mikropilot či lanových kotev) s opěrnou reakční konstrukcí, s protizávažím případně kombinací obou metod.
Zkoušku je možné provést také pomocí lisu, který je umístěn uvnitř piloty. To umožňuje použít část dříku piloty jako opěrnou konstrukci a eliminuje potřebu dalších kotevních pilot.
Výsledky zatěžovacích zkoušek zjištěné před provedením pilotáže je možné využít pro správný a ekonomický návrh pilotového založení, výsledky zjištěné v průběhu nebo po dokončení pilotáže slouží pro ověření správnosti návrhu a provedení. Prováděny a vyhodnocovány jsou standartně podle EN 1997-1, případně lze zvolit metodiku dle potřeb a možností konkrétního projektu.
